V roce 1973 profesor Pierre Vellas zahájil na univerzitě ve francouzském Toulouse výuku pro seniorské posluchače, kterou nazval Univerzita třetího věku. Tento model rychle přijaly i další univerzity, takže již v roce 1975 byla založena mezinárodní asociace univerzit třetího věku AIUTA (Association Internationale des Universités du Troisième Age – Mezinárodního sdružení univerzit třetího věku).

V bývalém Československu se výuka seniorů rozvíjela v souvislosti s aktivitami Klubu aktivního stáří, jenž vznikl v roce 1978 v Praze. Od roku 1983 začal Československý červený kříž zřizovat Akademie třetího věku (první vznikla v Přerově). Při zakládání těchto akademií velmi často spolupracoval s univerzitami či vysokými školami, a právě v jeho gesci vznikla v Olomouci v roce 1986 první Univerzita třetího věku na území Čech a Moravy. O rok později byla otevřena Univerzita třetího věku, tentokrát již organizovaná přímo pod záštitou Univerzity Karlovy v Praze, a to na tehdejší Fakultě všeobecného lékařství. Postupně byly zakládány další a značný nárůst nastal zejména po změně politických poměrů v roce 1989. Zpočátku však pro ně neexistovala společná platforma, jež by dala základ pro diskuse o tomto typu vzdělávání.

Na počest dvacátého výročí vzniku U3V v Toulouse byl rok 1993 z iniciativy Evropské unie vyhlášen Evropským rokem starších lidí a solidarity mezi generacemi. V rámci příprav probíhala na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pod vedením prvního náměstka ministra prof. RNDr. Libora Pátého, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy debata o koncepci U3V v České republice. Zazněla v ní myšlenka potřeby sdružit organizátory U3V do asociace, která by se následně mohla stát i členem AIUTA. Jménem MŠMT svolali prof. Dr. Josef Pacák, prorektor Univerzity Karlovy v Praze a prof. Ing. Karel Velda, CSc, prorektor Vysoké školy zemědělské na 24. února 1993 schůzku zájemců o organizaci U3V, jež se pak stala impulsem k založení Asociace univerzit třetího věku České republiky (dále AU3V ČR). Její ustavující shromáždění se konalo dne 9. června 1993 v Praze za účasti 36 zástupců vysokých škol.

Na ustavujícím zasedání AU3V byly schváleny asociační stanovy, byl zvolen výbor (jeho předsedou se stal prof. Ing. Karel Velda, CSc.) a revizní komise. Funkci sekretariátu převzal odbor 34 MŠMT. Výbor AU3V ČR byl pověřen, aby zahájil jednání o členství v AUITA.

AU3V ČR vznikla jako nevýdělečná zájmová organizace kladoucí si za cíl iniciovat a podporovat zakládání univerzit třetího věku na vysokých školách v České republice, koordinovat jejich činnost, propagovat ji, vytvářet předpoklady pro mezigenerační dialog, iniciovat legislativu týkající se seniorského vzdělávání a navazovat mezinárodní kontakty.

Již ve svém zakládajícím roce 1993 se AU3V ČR stala členem AIUTA a v roce 1994 členem sdružení EFOS (European Federation of Older Students – Evropská federace studentů seniorů). V druhé polovině devadesátých let 20. století spolupracovala s Centrálou pro všeobecné další vědecké vzdělávání univerzity v Ulmu (ZAWiW) a vysílala své zástupce do orgánů Evropské unie – do komise expertů pro přípravu kritérií hodnocení celoživotního vzdělávání v letech 2000–2002 a na konferenci o vzdělávání seniorů v Evropském parlamentu v roce 2010.

Kromě výše uvedených aktivit bylo snahou AU3V ČR získat finanční podporu pro vzdělávání seniorů od MŠMT a Ministerstva práce a sociálních věcí. V tomto ohledu došlo k významnému obratu při příležitosti Mezinárodního roku seniorů 1999, kdy se ustanovila vládní komise složená ze zástupců vybraných ministerstev a organizací, věnujících se seniorům. Připravila podmínky pro rozsáhlejší státní podporu seniorského vzdělávání, jež byla v letech 2002–2011 financována prostřednictvím rozvojových projektů. Z Centralizovaného rozvojového projektu MŠMT se na podzim 2004 realizovala první rozsáhlejší akce AU3V ČR. Díky ní vznikla na 21 vysokých školách řada počítačových laboratoří. Během let 2010–2011 byla v AU3V ČR vypracována metodika pro měření výkonu výuky U3V založená na objemu hodin aktivní výuky násobeném počtem posluchačů. Souběžně byl sestaven informační systém obsahující potřebná data, který od roku 2012 slouží k výpočtu dotačního příspěvku z MŠMT na výuku U3V, jenž je rozdělován podle metodiky AU3V ČR. Asociace univerzit třetího věku se v tomto ohledu stala garantem korektnosti uvedených údajů vůči MŠMT.

Díky informačnímu systému AU3V ČR lze vidět, jak výrazně se v akademických letech 2010/2011–2019/2020 zvyšoval v České republice počet uskutečněných kurzů U3V i jejich účastníků. Výuka U3V se přitom rozšířila i za hranice univerzitních měst do regionálních středisek.

Pandemie nemoci Covid-19 v letech 2020–2021 značně omezila i výuku U3V. Někde pokračovala online formou, na mnohých vysokých školách však byla zcela zastavena. Předsednictvo AU3V ČR proto přišlo s myšlenkou zpřístupnění vybraných přednášek pro seniorské posluchače těch univerzit, které samy virtuální formou přednášky nepořádaly. Cílem bylo poskytnout kvalitní výuku v internetovém prostředí a zároveň si navzájem pomoci mezi členy AU3V ČR. Dále společně s kolegyněmi z Technické univerzity v Liberci iniciovalo zpracování přednášek, jež pak byly veřejně dostupné na platformě youtube.

Pokles objemu kurzů i počtu účastníků způsobený pandemií začal od akademického roku 2021–2022 spolu s postupným uvolňováním proticovidových omezení opět rapidně stoupat. Složité období výuky U3V během pandemie bylo formou posteru AU3V ČR prezentováno i na Ministerské konferenci o stárnutí, konané ve dnech 15.–17. června 2022 v Římě.

V dubnu 2022 byl prezident AU3V ČR ThDr. et Mgr. Pavel Helan, Th.D. zvolen jako první zástupce České Republiky do výkonného výboru AIUTA.

Rok 30. výročí vzniku Asociace univerzit třetího věku přináší nové impulzy ke sdílení příkladů dobré praxe mezi členy asociace i rozvíjení mezinárodních kontaktů.

Seznam bývalých předsedů (od r. 2013 prezidentů) AU3V ČR

  • 1993–1994    Prof. Ing. Karel Velda, CSc., zástupce Vysoké školy zemědělské v Praze

  • 1994–1996    Prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, Dr.Sc., zástupce Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy

  • 1996–1999    Prof. MUDr. Radomír Čihák, Dr.Sc., zástupce 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

  • 1999–2002    Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., zástupce Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy

  • 2002–2013    Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., zástupce Vysokého učení technického v Brně

  • 2013–2016    Doc. Ing. Pavel Máchal, CSc., prof. h.c., zástupce Mendelovy univerzity v Brně

  • 2016–2019    Prof. Ing. Roman Prokop, CSc., zástupce Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

  • 2019–2022    Mgr. Magdalena Edlová, DiS., zástupkyně Západočeské univerzity v Plzni